Ještě než mě tu někdo začne hejtovat, proč to sem cpu, když je toho přeplněný internet. Od Facebooku po Twitter, vám musím říct tohle.. Ano, vím to. Jsem si toho vědoma, ale upřímně? Tato tragická událost si ten článek prostě zaslouží..
Pro mě to byl obyčejný den. Den jako každý jiný. Prostě pátek. Nevěřím na všechny ty pověry. Teď začínám pomalu ale jistě věřit v nemožné..
Jako každé ráno se ozval Deorro a Chris. Můžu vám potvrdit, že když si dáte svou oblíbenou písničku jako budík, začnete jí neprodleně nenávidět a jakmile vaše uši uslyší jen počáteční melodii, budete mít pocit, že vám každou chvílí explodují.
Ale to jsme trošku odbočili.
Jako každé ráno jsem udělala tu stejnou rutinu. Šla jsem udělat hygienu a oblékla jsem se.
Pak jsem se vrhla na připravení učebnic a sešitů do školy.
Jen mi prosím vás neříkejte že jsem jediná co si učení připravuje ráno :D
V 7:40 jsem opustila dům (bydlím pět minut od školy).
Jako vždy jsem šla stejnou cestou, nic se mi nepřihodilo, naštěstí..
Vešla jsem do vnitřku školy. Všude bylo rušno, jak už to bylo zvykem. Zula jsem si boty a přešla jsem po japexu až k naší chodbě se skříňkami. Naše třída je od ostatních tříd dost, jak to říct, odřízlá. Má to jen jedinou výhodu. Jsme tam sami a učitelé jsou mnohdy líni dojít až tam, aby nás vyhnali na velkou přestávku ven.😁😄
Ale to jsme znovu odbočili.
Když zazvonilo v 11:40 oddechla jsem si. Přežila jsem celý týden a bude víkend, hell yeah! Sbalila jsem si věci a pádila jsem domů. Zbytek dne jsem prožila v klidu a pohodě, koukáním se na seriál nebo pomáháním mamce.
Druhý den ráno jsem se vzbudila a čekala na mě obrovská rána. Z kuchyně se ozývaly zvuky nějakého videa na které se díval táta. Když jsem zaslechla slovo "Paříž" okamžitě jsem vyletěla z postele. A k mému překvapení jsem zjistila že 13.11.2015 islámští teroristé zaútočili na nevinné lidi, žijící v Paříži, městě lásky. Byl to pro mě obrovský šok. Já miluji Paříž a celkově Francii, ačkoliv jsem v ní nikdy neměla možnost být..
Hned jsem popadla mobil a zaplavila mě neskutečná hora statusů. Všude na mě vyskakovalo #prayforParis a samozřejmě také obrázky, články a videa..
V tu chvíli mě zaplavil totální pocit beznaděje.. Proč se tohle sakra děje? Jak se asi teď musí cítit pozůstalí? Jak se museli cítit oběti? Nevinní lidé.. Zemřelo přes 150 nevinných lidí a to jen kvůli idiotskému náboženství?! To už si ze mě vážně musíte dělat srandu.. Ti lidé měli rodiny, přátele, děti, partnery.. Proč to IS, udělali? Aby pomstili džihádistu Johna? A pokud ne, tak proč? To jim vážně dodává pocit štěstí, že se teď budeme cítit naprosto bezbraní, že budeme žít ve strachu co přijde dál? Nejsou to nic jiného než monstra, která jsou naučená zabíjet bez jediného slitování..
Kdyby jsme si je sem nenechali pustit, nejspíš by jsme mohli brát pátek třináctého jako normální pátek, ale od tohoto roku už se pátek třináctého bude brát nadobro jako něco.. Zlého..
Avšak jedna věc mě opravdu přesvědčila o tom, že ne všichni muslimové jsou stejní. Jeden muslim, který se stal také objetí teroristického útoku, zachránil dvě ženy, zastavil jim krvácení a schoval se s nimi ve sklepě dokud to nepřestalo. A pak tu je ještě jeden, který natočil video.. Byl v něm sice dost ostrý, ale přesvědčil mě natolik, že od teď neházím muslimy do jednoho pytle.
Samozřejmě já jsem #prayforParis postovala asi 3x, na Twitter, Facebook i Instagram, jelikož mě to vážně hrozně mrzí co se stalo v Paříži a i když nejsem francouzka, i když tam nemám žádné příbuzné, soucítím s lidmi z Paříže alespoň tímhle..
Jenže pak se na Facebook rozjely hádky typu, když spadlo ruské letadlo, nikdo si nedával ruskou vlajku na profil nebo že tím, že si dáme do statusu #prayforParis, že tím stejně nikomu a ničemu nepomůžeme a také jestli, kdyby se toto stalo v ČR nebo na Slovensku, jestli by ostatní země také truchlily s námi. Co to je za hloupé otázky? Evropa musí teď držet při sobě! Nebo, že se děly stejné příšerné věci i v Japonsku a Mexiku. Jenže tyto věci nebyly zaviněné teroristy..
A pak je tu ještě jedna věc. Slečna Isobela. Isobela Bowdery. To je dívka, která přežila otřesný teroristický útok, asi hodinu musela ležet mezi mrtvými a předstírat, že je mrtvá také. Jak se asi ona musela cítit? To si nikdo z nás ani neumí představit. Tímto jí vzdávám svůj obdiv, já bych se nejspíš totálně sesypala.
Nikdo neví co bude dál.. Ale jedno je jisté.. Válka začala.
#prayforParis
#fightforParis
#prayforEurope
#prayforWorld
Žádné komentáře:
Okomentovat